Setkání a rituál pro mír 2024

Již od svého založení v roce 2017 jsme měli ve svém záměru uspořádat setkání kruhu stařešinů, šamanů a duchovních učitelů z celého světa. Na podzim roku 2023 ale získal tento záměr nový rozměr, když se na základě synchronicit ukázalo, že by se mělo jednat o setkání pro mír. Setkání skutečně proběhlo na podzimní rovnodennost roku 2024 a zúčastnili se stařešinové a šamani, zástupci 7 národů. Společně jsme se zabývali otázkou, co je potřeba udělat, aby se na Zemi mohl vrátit mír a na závěr jsme provedli společný rituál pro mír. Rádi bychom se s vámi podělili o poselství, které nám na setkání přišlo, i o to, jak vznikal celý záměr, jak jsme naslouchali a tvořili na základě synchronicit i jak toto setkání změnilo nás samotné.

Čas příprav

Když se vyjevilo, že by se mezinárodní setkání stařešinů mělo týkat míru, najednou do sebe všechno zapadalo. Jako by nám přišel poslední dílek skládačky. Zjistili jsme totiž, že téma míru a smiřování provází nás všechny členy Alopé již od dětství a je něčím, co máme hluboko v sobě.

Na interní ceremonii Alopé na zimní slunovrat 2023 jsme tedy vyslali krajinou zprávu, že jsme připraveni svolat v roce 2024 Setkání pro mír. Na základě vytažené karty k rituálu a dalších synchronicit se ukázalo, že má ceremonie proběhnou s holí a bílým khadangem, který jen několik týdnů předtím přivezl Jan Bím (zakládající člen Alopé) ze své cesty do Nepálu a Tibetu. Tento khadang byl posvěcený během pouti kolem posvátné hory Kailas mnichem v jednom z klášterů pod horou.

Pro vysvětlení – khadang nebo také khatag je pruh látky, obřadní stuhy, zpravidla hedvábné, délky okolo 2 metrů. Název lze přeložit jako “plátno, které spojuje”. Bývá darovaný či vyměňovaný na znak úcty, přinášený do chrámů, poutních míst či osobám jako projev díků především v zemích, kde je praktikován nebo má silný vliv tibetský buddhismus. Obřadní šály se vyrábějí v různých barvách, kdy každá barva má svůj význam. Bílé symbolizují čisté srdce dárce, jeho dobré úmysly, ale také hojnost. Hladká struktura šátku reprezentuje nenásilné chování.

Zprávu jsme vyslali jen prostřednictvím ceremonie a věřili, že pokud se má setkání uskutečnit, přijde nám potvrzení. Že ten, kdo se má účastnit, naši zprávu uslyší. Na jaře – jen několik měsíců po naší slunovratové ceremonii – přijela nezávisle na nás do Čech sibiřská šamanka Ludmila, která se sama ozvala jedné z členek Alopé, že by po delší době ráda přijela do Čech. Již při prvním setkání s Ludmilou jsme zjistili, že i ona měla již několik let vizi udělat setkání šamanů a stařešinů s velkým rituálem pro mír. V jedné vizi dokonce viděla i kruh s bílým šátkem, khatangem. Děkovali jsme tedy za potvrzení a Setkání pro mír pak již připravovali společně.

Skutečně se to děje

Po letních organizačních přípravách nadešel čas podzimní rovnodennosti a my najednou stáli v kruhu se stařešiny a šamany, zástupci 7 národů.  Mezi nimi byli mayští stařešinové žijící v Mexiku nana Lucia a tata Juan, sibiřská šamanka Ludmila a další šamani z Turecka, Německa a Francie i zástupce Polska.

Neměli jsme přesný plán, co se má odehrát. Vše vycházelo z kruhu, ve kterém jsme sdíleli a naslouchali tomu, co se má dít a také tomu, co to vlastně je a znamená mír, odkud pochází. Prošli jsme ceremoniemi a obřadními očistami, abychom vše, o čem jsme v kruhu mluvili, také sami ztělesnili a žili.

Setkání vyvrcholilo společnou ceremonií pro mír na hradu Lichnice (název pochází z původního Lichtenberg, což znamená Hora Světla), kterou vedli společně mayští stařešinové z Mexika a šamanka Ludmila ze Sibiře. Již jen toto spojení dalekých kultur a vedení společného rituálu stařešiny z různých tradic pro nás bylo stvrzením míru, možnost sounáležitosti a smíření lidí mezi sebou.

Mír začíná uvnitř nás. Mír není něco, za co se chodí demonstrovat na náměstí. Mír není závislý na vnějších osobách a politicích. Ale mír je potřeba každý den žít.

Poselství ze Setkání

První, co nás většinou napadne, když se mluví o míru, je mír mezi národy. Paradoxně, toto bylo jedno z posledních témat, které se nám ukázalo… Během pětidenního Setkání pro mír jsme se mírem zabývali do hloubky, ve sdílecích kruzích, při ceremoniích, práci v přírodě. A to, co jsme při této práci pochopili a skutečně prožili, je, že:

Mír začíná uvnitř nás. Mír není něco, za co se chodí demonstrovat na náměstí. Mír není závislý na vnějších osobách a politicích. Ale mír je potřeba každý den žít.

Toto sdělení může znít vlastně banálně. Něco jiného je ale slyšet ho a něco jiného skutečně ho prožít. Během 5 dní Setkání se nám ukázalo, že má mír mnoho vrstev:

• Abychom v sobě mohli mít mír, potřebujeme být v míru sami se sebou. Čistit negativní emoce, pocity, vzpomínky. Odpouštět, pouštět, přijímat…
• Důležitý je mír s našimi rodiči a předky, s těmi, kteří žijí i s těmi, kteří zemřeli. Potřebujeme být v míru s našimi dětmi, a ukázaly se nám i ty děti, které se z různých důvodů nenarodily.
• Pokud jste žena, pak je důležitý smír s muži a obráceně. U párů, které již nežijí a odešli na druhý břeh rozhádaní, je možné dodatečné usmíření jejich duší. Také se ukázalo téma bytí v míru se svou vnitřní ženskou i mužskou částí.
• Pokud chceme žít v míru, pak také potřebujeme být v míru se Zemí a jejími bytostmi viditelnými i neviditelnými – respektovat jejich potřeby a životní prostor. Pečovat o Zemi a projevovat vděčnost za vše, co nám dává.

Záleží tedy na nás a našem každodenním jednání.

Ve chvíli, kdy máme a cítíme mír a harmonii uvnitř sebe, může se šířit do naší rodiny… Pokud je více lidí v míru a harmonii uvnitř sebe, mohou žít v míru mezi sebou v širším společenství či městě… potom se mohou potkávat v míru mezi sebou v celé zemi a poté země a národy mezi sebou.

Pokud tedy chcete přispět k míru, pak se nesnažte za něj bojovat, nechtějte ho po druhých venku… ale podívejte se do sebe – kde a s čím či s kým nejste v míru uvnitř sebe a začněte právě tam.

Budete-li žít v míru, budete ho také předávat a šířit do vašeho okolí. A tím uděláte pro mír mnoho a sami k němu přispějete.

K srdcím co největšího počtu lidí

Původně jsme mysleli, že celé Setkání pro mír bude neveřejné, ale během příprav se ukázalo, že naopak je potřeba o výstupu setkání mluvit a že je to i určitý závazek zúčastněných, přinášet tuto zprávu i energii dále „do světa“.

Proto i hned po Setkání pro mír proběhla ve spolupráci s Nadačním fondem Sarava foundation přednáška na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jsme pro cca 200 účastníků sdíleli zprávu ze setkání. Mayská kněží nana Lucia nás provedla meditací harmonizace vztahu se sebou, s rodiči, předky i se Zemí… Další vystupující sdíleli své příběhy, které popisovaly situace, které jim “otevřely oči” ve vztazích k lidem nebo k přírodě. Aby se poselství ze setkání šířilo dále, k srdcím co největšího množství lidí…

Pokud tedy chcete přispět k míru, pak se nesnažte za něj bojovat, nechtějte ho po druhých venku… ale podívejte se do sebe – kde a s čím či s kým nejste v míru uvnitř sebe a začněte právě tam.

A co dál…

Ještě někdy na jaře v roce 2024 jsme si tak trochu mysleli, že uděláme ceremonii, která nějak ovlivní světový mír. Realita ale nakonec byla úplně jiná. Vedlo nás to každého zvlášť k pročišťování svého vlastního života. Svých hodnot, nastavení, emocí, neodpuštěných křivd. K pročišťování vztahu s předky, vztahů v rodině… A také k závazku Zemi… Životu v souladu s přírodou a přírodními principy. Vede nás to k tomu měnit sebe a tím přispívat k míru.

Ještě někdy na jaře v roce 2024 jsme si také mysleli, že uspořádáme jedno Setkání pro mír a bude „hotovo“. Ale i tady je realita jiná. Šamanka Ludmila na konci závěrečného rituálu řekla, že u nich se takovéto rituály opakují vždy po 3 roky. A mamo kmene Arhuaco nám později sdělil, že „Setkání v roce 2024 byl jen začátek – jakási ochutnávka. Skutečná práce teprve teď začne….“ A my pochopili, že poslání šířit mír tímto Setkáním nekončí… Že se již navždy – nebo minimálně pro další životní etapu – zapsalo do našich životů…