Setkání a ceremonie pro mír 2025
„Co je potřeba udělat pro to, aby na Zemi mohl zavládnout mír?“ To je jedna z hlavních otázek, kterou si pokládáme společně se stařešiny a šamany z různých kultur světa v rámci Setkání pro mír. První setkání se uskutečnilo v září 2024 a v roce 2025 tak navázal druhý ročník. Sešlo se na něm 26 účastníků ze 7 národů. Společně jsme sdíleli v kruhu, pracovali na silných místech v krajině a prošli několika ceremoniemi. A co jsme zjistili?
2. ročník Setkání pro mír
Pozvání na Setkání za mír pro rok 2025 jsme vyslali na interní ceremonii Alopé a naši rituální hůl s bílým khatagem (rituálním šátkem) jsme tentokrát doplnili velkým labutím perem.
Volání nějakým způsobem zaslechli a synchronicity nakonec přivedly na setkání tyto stařešiny: Tata Juan a Nana Lucie z kmene Mayů z Mexika, babičku strážkyni tradic Rose Wabasca z kmene Cree z Kanady, příslušníka kmene Arhuaco z Kolumbie Calixto Suareze a jeho partnerku Oniris, šamana Bruno Hofstetera ze Švýcarska, který propojuje starogermánské tradice a sámské tradice z Laponska a dále šamany z Německa a Francie, kteří se zúčastnili již prvního ročníku. Kruh doplnili čtyři členové Alopé, adoptovaná dcera babičky Rose Lucie a tým tlumočníků, kuchařů a dalších pomocníků.
Setkání začalo neveřejným kruhem ve dnech 19.-23.9. Prvních dvou dní se zúčastnili i šamani z loňského roku z Německa a Francie. Pomohli nám tak přenést energii a navázat na předchozí kruh. Většina práce se odehrávala ve sdílecím kruhu. Stejně jako v předchozím roce se ukázala potřeba léčení starých zranění jednotlivých účastníků kruhu a jejich rodových linií. Velká zranění si neseme všichni, ať pocházíme z jakéhokoliv kontinentů nebo tradice.
Významná rituální práce proběhla také u 700 let starého Žižkova dubu pod hradem Lichnice a v okolních silných místech v krajině.
Mír začíná uvnitř každého z nás
“Za mír bojuji většinu svého života,” svěřila nám nana Lucia z mayského kmene Quiche. “Ale dříve mi říkali: ‘Za mír se bojuje tak, že podepíšeš tuhle petici.’ A já jich podepsala hodně. Chodila jsem demonstrovat na náměstí. A pak jsme přijeli sem a s lidmi z různých národů usedli v kruhu. Trochu jsem se divila a čekala jsem, kde se vezmou ty odpovědi? Jak přijdeme na to, jak bychom mohli udělat mír na Zemi? A odpovědi se opravdu začaly ukazovat. Pomocí příběhů v kruhu se začal skládat obraz, že mír začíná uvnitř nás. Že je potřeba být v míru se sebou, se svými předky, s Matkou Zemí.” pokračovala nana Lucia.
Oba mayští stařešinové, nana Lucia i tata Juan, kladli velký důraz na osobní odpovědnost. Nemá smysl vyžadovat mír po druhých, ale podívejte se do sebe – kde a s čím či s kým nejste v míru uvnitř sebe a začněte právě tam. “Najděte to, kde nejste v míru a dejte si svůj osobní závazek, svůj slib Matce Zemi, že na tom budete pracovat,” nabádali mayští kněží z kmene Quiche.
Může se jednat o mír v sobě – odpouštění, přijetí, práci s emocemi, mír v rodině a blízkých vztazích, mír se svými předky, smír mezi mužským a ženským principem, mír se Zemí a bytostmi Matky Země i smíření mezi národy. Každý si může najít vlastní malý krok ke smíření, kterým přispěje. A z malých kroků mnoha lidí může přijít i velká změna.
“Najděte to, kde nejste v míru a dejte si svůj osobní závazek, svůj slib Matce Zemi, že na tom budete pracovat,” mayští kněží nana Lucia a tata Juan z kmene Quiche
“Dejte bolest ven” a smíření
Velmi významně se nám v tomto roce ukazovalo zranění ženského principu, včetně zranění Matky Země. Přicházely příběhy násilí i znásilňování a cesta pokračovala ke zraněním a bolesti, které si navzájem udělaly různé rasy, národy a kultury. Babička Rose Wabasca z kmene Cree z Kanady přinesla silné příběhy o odebírání dětí a jejich násilné rekatolizaci ještě v průběhu druhé poloviny dvacátého století i o důsledcích vykořenění z tradičních hodnot v podobě upadání do závislosti na drogách a alkoholu.
To, co jsme si z těchto příběhů ale odnesli za vzkaz, je: Dejte bolest ven! Pokud v sobě nesete velkou bolest, nepřijetí, neodpuštění, zášť nebo nenávist, tyto pocity vytvářejí určitý filtr, přes který pak vnímáte svět, a tíží vás. A tyto pocity se často přenášejí i do dalších generací…
“Pokud chcete být v míru, dejte svou bolest ven. Najděte člověka, ve kterého máte důvěru a svěřte se mu. Nebo naopak pokud víte o někom, kdo nese velkou bolest, nabídněte mu své rámě,” doporučovala mayská babička nana Lucia.
Právě sdílení našich velkých bolestí nám v kruhu pomohlo lépe porozumět a prožít, že jsme napříč všemi kulturami uvnitř všichni stejní. Najít smíření. Rozpustit roky zažité vzorce, že “za tato zranění mohou bílí” a “za tato traumata mohou muži”. Když dokážeme dát svou bolest ven, dají se vyléčit i po generace předávaná traumata a začít novou cestu.
“Buh vytvořil Zemi a umístil na ni lidi čtyř barev kůže. Kdyby chtěl, aby každá rasa žila zvlášť, dal by jim 4 různé planety. Ale dal jim jednu planetu. Za mě existuje jen jedna rasa, a to lidská, “ sdílela babička Rose Wabasca z kmene Cree z Kanady své poznání pramenící z odpuštění a smíření.
Smíření se Zemí a společné tkaní budoucnosti v míru
Pro mír a smíření je velmi důležité hledání porozumění a vzájemná podpora. Mezi lidmi, ale také mezi všemi bytostmi na Matce Zemi. Pokud chceme utkat společnou budoucnost Matky Země v míru, pak také potřebujeme být v míru se Zemí a jejími bytostmi viditelnými i neviditelnými – respektovat jejich potřeby a životní prostor. Pečovat o Zemi a projevovat vděčnost za vše, co nám dává.
Po dlouhá staletí jsme se jako lidstvo k Zemi chovali jako ke svému majetku, který můžeme “vytěžit”. Všechny přírodní národy ale vnímají Zemi jako živou bytost, svou Matku, ke které chovají velkou úctu a stejný respekt projevují všem rostlinám, zvířatům, bytostem…
Skutečné smíření na Matce Zemi tak vede přes naslouchání a spolupráci s Matkou Zemí. Novou budoucnost Země v míru potřebujeme utkat všichni společně.
“V našich indiánských kulturách uznáváme fakt, že každý z nás jsme jako lidská bytost kopií Země a Vesmíru samotného, což je třeba chápat nejen jako symbolickou reprezentaci, ale taky jako skutečný projev vzájemnosti, v jejímž rámci pak rovnováha, zdraví a ochrana oboustranně závisí na plnění řádu a chování každého z nás,” říká k tomu Calixto Suárez z kolumbijského kmene Arhuaco.
Calixtova žena Oniris vyzývala k přinášení modliteb a darů na důležitá místa Matky Země a také zdůrazňovala potřebu vrátit hodnotu ženám, ženské moudrosti a ženskému způsobu tvoření. “A méně mluv a více konej. Protože slova nejsou pro všechny srozumitelná,” znělo pak doporučení obou.
“Buh vytvořil Zemi a umístil na ni lidi čtyř barev kůže. Kdyby chtěl, aby každá rasa žila zvlášť, dal by jim 4 různé planety. Ale dal jim jednu planetu. Za mě existuje jen jedna rasa, a to lidská. “ Rose Wabasca z kmene Cree
Setkání “Ve Smíru” a poděkování
Náš kruh a společná práce se stařešiny vyvrcholily dvoudenní veřejnou akcí “Ve Smíru – kruh s domorodými stařešiny” na hradě Lichnice ve dnech 24.-25.9.2025. Všichni účastníci – stařešinové i návštěvníci byli součástí jednoho kruhu, všichni si rovni přinášeli své střípky k porozumění a smíření. V neděli jsme program zakončili společnou ceremonií pro mír, za účasti a spolupráce všech stařešinů.
Na Setkání za mír pak navázalo několik akcí pro veřejnost s jednotlivými stařešiny.
Setkání se mohlo uskutečnit díky darům individuálních dárců, kteří s Alopé uzavřeli darovací smlouvu, příspěvku 48 335 Kč darovaných 30 dárci přes platformu Darujme, vstupnému a dobrovolným darům účastníků jednotlivých veřejných akcí. Všem kteří přispěli svými penězi velmi děkujeme. Stejně děkujeme všem, kteří přispěli svou prací – tlumočníkům, kuchařům a jejich pomocníkům, dobrovolníkům při organizaci a zajištění vybavení pro veřejné akce.
